Šerlišský mlýn podruhé...
Když jsem se chystala na hory, tak jsem si říkala, co tam vlastně budu dělat, zimu nesnáším, jsem letní typ.
Počítala jsem, že to tam spíš prosedím na chatě, ale opak je pravdou. Lyžovala jsem každý den, celý den, ať fučelo nebo sněžilo, prostě byla jsem z toho nadšená. I čepici jsem si pořídila a to je co říct, kdo mě zná, ví...prostě moje první čepice v dospělém životě:-)
Úžasný byl i kolektev dospělých, který se tam sešel. To se nedá vyprávět, to se musí zažít. Doslova neustále jsme se váleli smíchy, ať to bylo přes den na svahu, nebo po večerech kdy jsme samozřejmě pařili až do rána:-)...
Domů jsem se snad jen těšila, jak doženu týdení spánkový deficit, ale jinak se nám nikomu odjíždět nechtělo. Ještě teď mě to dost bere, když si na hory vzpomenu a nějak se nemůžu dostat do starých kolejí. Každopádně jsme naznali, že toto není poslední akce, že se musí brzy něco opět vymyslet, už teď se těším...
Ještě musím pochválit instruktory. Hned první dopoledne naučili Domču skvěle lyžovat. Snad třetí den lyžovala jako drak, nikdo nevěřil, že je začátečník. Dokonce poslední den byla v závodech na třetím místě a to soupeřila i s dětmi co přijely a lyžovat dávno uměly...
CHCI ZPÁTKY...
naše chata Kačenka...svah hned u chaty, na svahu kromě nás nikdo, u vleku taky ne. Prostě úžasnéééé
aaa
(nikola, 23. 12. 2011 23:40)