Jůůůj až jsem se lekla...
Tak jako každý den, jsem se i včera vydala pěšky pro dcerku do školy. Většinou to mám spojeno s příjemnou procházkou, vezmu Justinka a jdeme. Sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak jsem vyšla dřív, abych nemusela pospíchat a mohla se kochat pohledem na okolní zahrádky a předzahrádky. Je to vážně krása, tolik různobarevných kytiček co všude kvete...
A jak tak jdu a kochám se, jedna opravdu luxusně upravená předzahrádka se skalkou mě zaujala. Tak se zastavím a koukám na tu záplavu kvítí...nádhera
V té euforii jsem si ani hned nevšimla, že na této zahrádce usilovně pracuje její majitel, byl ke mě otočený zády a protože okopával tu svou nádheru, tak byl v předklonu.
No co Vám budu povídat, jelikož bylo teploučko tak byl jen v trenýrkách, ale ouha, uprostřed nich měl skvrnu velikosti mexického dolaru, to ovšem nebylo všechno ono mu ještě navíc z nohavičky viselo něco, co rozhodně mělo zůstat ukryto v těch trenýrkách..:-) Takže jsem se raději přestala kochat a pelášila jsem dál....
....Takže pánové, rozhodně nejsem žádná puritánka ale prosím Vás, hlídejte si ty trenýrky, opravdu nemusíme vidět všechno!!!!